autoři (například Rohlfing, 1995) k potvrzení pozitivní korelace mezi geo–

grafickou blízkostí a častějším rozvojem přátelských a romantických vazeb.

Čím je větší geografická separace dvou osob, tím složitější je komunikace,

a tedy i menší ochota k udržování takového vztahu. Vztah na dálku je cha–

rakterizován předně tím, že neumožňuje denní kontakt dvou lidí tváří v tvář,

přičemž se samozřejmě nejedná pouze o interkulturní páry. Aktuální byly

vztahy na dálku (z angličtiny long–distance relationships) například v osm–

desátých letech dvacátého století ve Spojených státech amerických vzhledem

k výraznému nárůstu pracovní mobility (Rohlfing, 1995, str. 174), podobně

můžeme již několik let sledovat stále komplexnější fenomén navazování

množství nejrůznějších kamarádských/známostních vztahů přes Internet

(chatování, programy icq, msn messenger). Rohlfingová (1995) tvrdí, že

existence a trvání intimních vztahů na dálku nás nutí přehodnotit několik

teorií vysvětlujících chování lidí v interpersonálních vztazích, například

přesvědčení, že lidé obecně ukončují intimní vztahy, pokud považují jejich

udržování za příliš náročné. Geografická separace významně ovlivňuje

vztah na několika úrovních ­ Rohlfingová zpracovala výsledky semináře se

studenty univerzity v Iowě z konce sedmdesátých let (Westefeld, Liddell,

cit. podle Rohlfing, 1995), kteří byli zapojeni v partnerských vztazích udr–

žovaných na dálku. Mezi hlavní témata patřila snížená schopnost posuzovat

reálně svůj vztah a jeho vývoj a postrádání onoho „luxusu“ probírat spo–

lečně triviality na úrovni každodennosti. Dále studenti komentovali chybě–

jící nonverbální komunikaci, a tím absenci určitého emocionálního klíče

k partnerovu chování. Ve vztahu na dálku se dále často tvoří napětí a stres

při časově omezených a vzácných setkáních partnerů, ti se cítí být zavázáni

k co nejintenzivnějšímu trávení společného času a toto zvýšené očekávání

může mnohdy vést ke zklamání či vyčerpání. Vzhledem k nízké frekvenci

setkávání se častěji objevují i extrémní výkyvy nálad, studenti v diskusi tak

líčili například proměny úzkosti v pocity štěstí během čtyřiadvacetihodino–

vé periody. V neposlední řadě se probírala i finanční otázka spojená s geo–

grafickou vzdáleností ­ nejen pokud jde o větší výdaje na dopravu za par–

tnerem, ale i účty za telefon. Nelze opomenout ani přínosy vztahu na dálku,

které sice nejsou zdaleka tak početné jako komplikace, zato však mají svou

důležitost. Jedná se zejména o uvolnění času a prostoru obou partnerů pro

jejich vlastní životy ­ jednoduše řečeno se mohou oba více koncentrovat na

svou práci, studium nebo koníčky. Aylor (2003) ještě k aspektům udržová–

ní romantického vztahu na dálku přidává poznámku, že navzájem separo–

106